Prosinec 2012

these days when holidays are over but another one are coming...

28. prosince 2012 v 9:17 | blond-and-bitchy
Hi girls :*

jak se máte, co vánoce?
A svátky všeobecně? Jak to jde s jídlem a dalšíma důlezitýma věcma?

Já dodělávám před svátky zápočtové projekty do školy, (už abych byla z ní pryč, je to děs). Taky si hledám práci na trvalejší úvazek, ptž už mě čeká jen psaní bakalářky (jupíííí).

Na svátky jsme byla na otočku u rodičů, hrozně jsme si to s tátou užila - vaření, poslouchání dobrý hudby a tak. Je nejlepší ta%tka na světě (o matce se nevyjadřuju).

Predevčírem u mě byla na návštevě moje malá sestřička....<3 hrozně jsme se zničily. party no :D

Jinak která z vás mi řekne KDE probůh se mi tady na tom novým výmyslu ukazují příspěvky blogů co mám v oblíbených? :))

uživějte :*

The best things to life arent for me, the best things aint for fre...

19. prosince 2012 v 9:43 | blond-and-bitchy
Veselé svátky holky :)

uýž máte všechny volno?

Já dneska vypadla po 4 dnech z práce, ale pro změnu tak jdu večer...teď směřuju zařídit zbytek vánoc (nemám je ráda), na kafe s kamarádem a asi i na snídani (moje lednička by se líp využila jako skříňka na trička....furt prázdná)

Nejlepší pocit? vešla jsme se opět do šortek co jsme nosila minulou zimu. Co jím? Hm tak nějak co cchi, ale prostě nemám hlad.
Včera jsem měla vegetarianske karbanátky, zeleninu, pak čínskou polívku a večer šopák.

ňom, ňom.

jak se máte vy? <3


hahah amiluju grumpy cat :D:D:D

Long way to go and you dont even know it

3. prosince 2012 v 11:04 | blond-and-bitchy
Morning honeys.

Dlouho, co jsem tu nebyla. Naposledy v říjnu. Tolik se změnilo. Vztahy, kterým jste věřily prošly zkouškou a neuspěly. Ztrácíme lidi co milujeme, a nemůžeme s tím nic dělat. Lidi se mění. vzpomínky ne.

Blíží se státnice. Píšu bakalářku a to téma mě tak moc vrací zpátky do doby, kdy jsem jela v určitém stylu. Tak moc mi to chybí....

Blíží se Vánoce. Tak moc je nesnáším. Minulý rok, to mě děsí. Minulé Vánoce byly peklo. Jela jsem ve svojí nejtěžší fázi any jakou jsem kdy měla. Bylo mi pořád zle, byla jsme nepříjemná a po nocích brečela, co to kurva mám za život.

Poslední dva měsíce mi to bylo jedno, cpala jsem se? cpala. A? no nejspíš nic počítám tak max, 4-5 kilo. Je mi líp? Těžko. Pořád mám a asi i do smrti budu mít blok z toho, že nejsem schopná se najíst na veřejnosti (což si samozřejmě vykompenzuju před lidma, před kterejma mi jíst nevadí, což jsou ale asi tak 4 lidi).

Bojím se. Teď mě zase chytá nejíst. Je mi tak líp. Je těžký přemejšlet, co můžete a nemůžete. co chcete a nechcete. Nákupy jídla jsou moje noční můra i když na druhou stranu miluju to koukání na jídlo.

Jediný slovo, co mi liká v hlavě. Tak už kurva mi někdo podejte ruku. POMOC.